Český granát patří mezi pyropy. Jeho naleziště se nacházejí v oblasti Českého středohoří a v oblasti Podkrkonoší. Jeho specifikací je sytě rudá barva, někdy také nazývaná holubí krev. Nalezneme jej v podobě zrnek. Nejčastější velikostí je 1-7 mm. Ve větší velikosti se nachází jen velice zřídka.

Český granát, stejně jako ostatní pyropy, vzniká při velmi vysokých teplotách a za vysokého tlaku. Často se tedy nachází během těžby diamantů. Ty potřebují pro svůj vznik obdobné podmínky, jen o něco vyšší.

Něco málo z historie granátů

Kamínky temně rudé barvy sbírali lidé již v období starověku. Jako exportní artikl byl granát využíván v dobách, kdy probíhalo stěhování národů, v 5. - 8. století. Lidé jej obdivovali pro jeho krásu, ale také tvrdost a odolnost vůči vysokému žáru. Vzhledem k tomu, že zrnka granátu jsou malá a hladká, nebylo třeba je dále opracovávat. Uplatňovala se při výrobě pohárů, šperků, zdobila dýky a meče.

Velké obrození zažil granát v dobách baroka, za panování císaře Rudolfa II. Ten podporoval brusiče drahých kamenů. V 18. století zakázala Marie Terezie vývoz surového českého granátu do zahraničí. Díky tomu vznikl monopol na jeho zpracování pro české klenotníky.
Nejvíce dochovaných granátových šperků pochází z období 19. a počátku 20. století. V té době se velmi často kombinoval s drahými kovy, především se zlatem.

Největší sbírku surových i zpracovaných granátů naleznete v Národním muzeu.
V současné době má Česká republika monopol na jeho zpracování. České granátové šperky se staly ozdobou nejznámějších světových osobností.

Jak se české granáty získávají?

• Rýžování
  To probíhá z náplav vodních toků. Tato metoda je velmi stará a je používaná již od dob pravěku. V současné době však není efektivní a rentabilní. Praktikují jej pouze amatérští těžaři.
• Těžba povrchová
  Hloubka sahá maximálně do pěti metrů pod povrch. Po oplocení místa těžby je odstraněná ornice, pod kterou se nachází granátonosný štěrk. Po jeho vytěžení dochází k propláchnutí, drcení a ručnímu třídění.